Z mého zápisníku

Někdy je mi dovoleno, podívat se tam, kde ještě teď mé fyzické tělo není. Ne vždy tomu rozumím, ten obraz a prožitek mi je otisknut do mých buněk. A život trpělivě čeká, až mi to všechno dojde, až vše potřebné pochopím, doprožiji, co prožít mám. Pak mi to najednou secvakne. A vím....v ten moment je to uchopitelné a jednoduché...

Snění...

11.01.2021

„Abys mohl k sobě přivolat, co nejlepšího ti může svět dát, měl bys nejdříve pojmout, osvojit si duchem vše, po čem toužíš a v duchu žít.“

Dnes jsem měla potřebu být celý den sama a v tichosti. Kdyby to mohlo být ve tmě, bylo by to naprosto ideální (hrdinské konstatování za denního světla). Vzala jsem si den volna a celý ho ztrávila ve studiu. Cvičila jsem, tančila, meditovala, ómovala a zase meditovala, vlastně celý den jsem byla uvnitřněná a veškeré mé prožitky vycházely z vnitřní...

Dnes jsem narazila na video mého známého, který se v lese na opuštěném místě zamýšlí nad tím, z čeho máme vlastně strach, když bychom si představili, že jsme na takovém místě v noci.