Celistvá žena

24.02.2021

Někdy je mi dovoleno, podívat se tam, kde ještě teď mé fyzické tělo není. Ne vždy tomu rozumím, ten obraz a prožitek mi je otisknut do mých buněk. A život trpělivě čeká, až mi to všechno dojde, až vše potřebné pochopím, doprožiji, co prožít mám. Pak mi to najednou secvakne. A vím....v ten moment je to uchopitelné a jednoduché a vlastně úsměvné, že to nebylo tehdy pochopeno. Ovšem, jaký by byl náš život, kdyby nám došlo všechno TEĎ. Přišli jsme si zažívat lidství v našich tělech a prožívat tu jinakost a posloupnost. Život se nám skládá ze všech našich uvědomění do jednoho celistvého obrazu. 

Při našem prvotním stvoření jsme dostali mnoho darů, o kterých někdy víme a někdy je teprve rozkrýváme. Jeden z mých darů, který jsem dostala, a který mi byl dovolen zahlédnout, je léčit na Zemi mužskou sílu. (Myslím, že tento dar mají všechny ženy této doby:). Tato informace mi přišla zrovna v době, když jsem v sobě probudila ženství a uvnitř jsem cítila tu bohyni v její něžnosti a laskavosti a zároveň v obrovské majestátní síle. A nějak jsem nerozuměla, proč já probuzená žena se mám věnovat mužské síle. Ani se mi přeci moc pracovat s muži nechce a jejich světu jako žena příliš nerozumím...krásně si pohrávala má mysl.

Že mají ženy skrze svou ženskou sílu vyléčit tento svět v mužském nastavení je teď úplně všude. Alespoň já toto téma kolem sebe vnímám. Takže není náhoda, že jsem si v posledních dnech do života přitáhla dvě úžasné ženy. Díky vzájemnému sdílení a dívání se za pozadí slov a nahlédnutí do našeho vzájemného energetického vyzařování, jsem tento svůj dar pochopila a s velikou láskou, úctou a vděčností v sobě přijala.

Žena , která má vyléčit muže by měla především vyléčit nejprve sebe sama. Teprve zdravá žena může být celistvá a uvědomovat si svou důstojnost a jedinečnost. Asi už každý ví, že náš partner nám zrcadlí nás samotné, nějakou nepřijatou část. Ovšem nezrcadlí nám jen to zraněné vnitřní dítě, tu malou holčičku, zrcadlí nám vztah k našemu vnitřnímu muži. A jak vnímáme svého vnitřního muže, přesně tak vnímáme vztah se svým partnerem.

Se svým vnitřním světem pracuji už dlouho, a když si v sobě něco vyléčím, někdy si myslím, že mám hotovo :) a pak se mi časem ukáže, že ještě ne. A takový byl i můj vývoj s vnitřní ženou a mužem. Pamatuji si, že v první meditaci na toto téma jsem mezi vnitřním mužem a ženou měla silnou černou zeď. Každé další naladění bylo jiné. Naposledy, takovou velkou radost jsem z toho měla, byla má žena nádherná bytost, možná víla, která je ve své síle plně propojena se sebou. Můj muž byl též silný a sebevědomý. Vzájemně se respektovali a podporovali. Byl mezi nimi jen lehoučký závoj, který mohli kdykoliv odhrnout či zatáhnout. Každý žil sice v jiném světě, ale ze své síly se uměli vzájemně k sobě přiblížit. A já byla spokojená a myslela jsem, že mám hotovo. A včera, aniž bych se jakkoliv snažila vstupovat do nějakého naladění se má vnitřní žena stala bohyní a vnitřní muž bohem.  Ve vzájemném objetí, každý za sebe přesto jako jedna bytost nastala celistvost. A já si uvědomila, že vztah k vnitřnímu muži není jen vztah k našemu partnerovi, nebo otci, ale především náš vtah k Bohu. K Bohu, který je samotná Láska. A právě tam najdeme tu sílu, odvahu, oporu a bezpečí, kterou nám poté může zrcadlit muž tam venku.

Jedině celistvá žena, která má v sobě milujícího muže a je v rovnováze sama se sebou může uzdravit muže. Co je projeveno uvnitř, děje se venku. Pokud jsme uvnitř v rovnováze, může být v rovnováze naše partnerství, může se uzdravit naše společnost a teprve poté může nastat harmonie lidstva.

Alespoň tak z mého vnímání...❤️


Kateřina Stejskalová